Šachy

Šachové dění na Valašsku

Články

9.kolo: ŠO BRUMOV-BYLNICE - TJ GUMÁRNY ZUBŘÍ 3:5

První polovina letošní soutěže se nám velmi povedla a tak už můžeme hrát v klidu. Někteří spoluhráči sice tvrdili, že při nějaké souhře pro nás nepříznivých výsledků nám ještě hrozí nějaké nebezpečí. To jsem ale nebral moc vážně, protože se čtyřmi výhrami a jednou remízou se přece nepadá. Nezávisle na těchto úvahách jsme ale v Brumově chtěli vyhrát. Čekal nás tam soupeř, se kterým jsme v posledních letech hráli třikrát – jednou jsme vyhráli, jednou remizovali a jednou prohráli, takže v žádném případě nebylo možno Brumov podceňovat. Ještě několik dnů před utkáním jsme měli obavy z cesty, ale v polovině týdne přestalo sněžit a cesta nakonec proběhla velmi hladce.

Hrálo se tradičně ve dvou menších místnostech Domu dětí a mládeže. V prvé místnosti šachovnice č. 1 až 5, v kuchyňce zbývající tři. Poměrně brzy se do kuchyňky donesla zpráva o remíze Milana Kulišťák na dvojce. Milan touto remízou přerušil nepříjemnou sérii proher, které v poslední době utržil v obou soutěžích, ve kterých hraje. I další dvě partie skončily remízami – Petr Škrobák a Pepa Velčovský. Pro mě to byly příznivé zprávy, protože právě na předních šachovnicích je Brumov nejsilnější. Na 5. šachovnici stál velmi dobře Jara, král jeho soupeře dusil v rohu šachovnice svoji vlastní věž a zanedlouho jsme tak měli v zápise o utkání první výhru a ve zbývajících čtyřech partiích jsme potřebovali ještě dva body. Ale kdo? Pepa Svak na osmičce sice útočil na krále, ale měl o figuru méně a zdálo se, že větší váhu má ta figura než ten útok. Petr Kubín stál v těžké pozici na remízu a čas jako obvykle tlačil, takže podepsána remíza a hrálo se tedy už jenom v kuchyňce, zato na všech třech šachovnicích. Já jsem měl po zahájení pocit, že stojím dobře, ale po sérii výměn jsem soupeři dokonce na pár tahů půjčil jednoho pěšce (samozřejmě nedobrovolně a nerad). Takže Ivan na sedmičce dvakrát odmítl soupeřovu nabídku remízy. Jak ukázal další vývoj partie, rozhodnuto tam opravdu ještě nebylo. Pozornost mých figur se mezitím upnula ke dvěma soupeřovým slabším pěšcům a jednoho jsem získal. Někdy v té době přijal Pepa Svak remízovou nabídku soupeře, který se ocitl v časové tísni a můj soupeř po hrubce ve 40. tahu ztrácel dámu za věž a vzdal. Mohli jsme tedy poslat zprávu polovině družstva, která už byla na cestě domů někde u Valašského Meziříčí, že vedeme 4,5:2,5.

Kaňkou na utkání byla ale podle mě poslední partie na 7. šachovnici. Soupeř zřejmě psychicky neunesl sérii remízových nabídek na obou stranách i sérií zvratů na šachovnici a demonstrativně odešel na pivo do blízké restaurace, kde zbytek jeho družstva už sledoval v televizi právě probíhající boj našich lyžařů na padesátikilometrové trati mistrovství světa. V celém DDM zůstali jenom čtyři znechucení hráči hostů. Podal jsem několik návrhů na řešení situace, ale všechny byly zbytkem družstva odmítnuty, že by to bylo nesportovní a že se to nehodí. A tak Ivan odešel s partiářem v ruce do restaurace a podepsaný ho donesl přímo do auta. Co se dělo v restauraci nevím, v autě jsme cestou domů probírali mnohem zajímavější témata.

A nakonec moje zamyšlení. Sám už patřím mezi starší hráče. Říká se, že šachový věk je velmi dlouhý, můžeme hrát až bůhví dokdy. Ale hranice někde musí být. Dokážu někdy v budoucnu sám poznat, že už z těch šachů nebo z jiných důvodů blbnu a že bych toho měl nechat? Nebo mi to bude muset někdo říct? Jak to asi přijmu? Anebo bude družstvo potřebovat moje body (samozřejmě pokud budu schopen nějaké uhrát)? Nevím.

Josef Krupa

ŠO Brumov-Bylnice   TJ Gumárny Zubří
Raška Václav 1885 ½ - ½ 2036 Kubín Petr
Běhunčík Josef 2007 ½ - ½ 2063 Kulišťák Milan
Častulík Jiří 1799 ½ - ½ 1809 Škrobák Petr
Válek František 1869 ½ - ½ 1838 Velčovský Josef
Vítek Karel 1768 0 - 1 1903 Krupa Jaroslav
Častulík Libor 1685 0 - 1 1834 Krupa Josef
Gogela Vladislav 1832 ½ - ½ 1828 Daněk Ivan
Hošík Václav 1647 ½ - ½ 1773 Svak Josef
  3 : 5
Žádné komentáře
 
Šachové dění na Valašsku