Šachy

Šachové dění na Valašsku

Zprávy

FINANCOVÁNÍ ŠACHOVÉHO SVAZU ČR

VÝPADEK PŘÍJMŮ OD SAZKY VYVOLÁVÁ NAPĚTÍ
Největší zdroj příjmů Šachového svazu ČR v současnosti pochází od Sazky. Sportovní svazy jsou akcionáři této loterijní společnosti a její zisk si mezi sebe dělí. Problém je v tom, že zisk Sazky poklesl v důsledku nákladů na drahý projekt sportovní arény ve Vysočanech, což se samozřejmě dotýká i šachového hnutí.
Jak jsme již na stránkách Šachového
týdeníku informovali (viz
ŠT 47/2008), snížení příspěvků
od Sazky vyvolalo už letos výrazný
propad očekávaných příjmů
Šachového svazu ČR. Jak vyřešit
takto vzniklý schodek ve svazovém
rozpočtu, je otázka skutečně
kardinální, a tak není od věci se
ptát: Budeme platit do svazové pokladny
více? Nebo budeme kromě
svazových příspěvků platit ještě
příspěvky na činnost krajských šachových
svazů?
„Konference ŠSČR v Havlíčkově
Brodě uložila výkonnému výboru
připravit na rok 2009 vyrovnaný
rozpočet. Zároveň však zachovala
dosavadní výši příspěvků, tj.
100 Kč výdělečně činí šachisté,
50 Kč nevýdělečně činí a 10 Kč
mládež,“ vysvětluje výchozí situaci
předseda ŠSČR Vlastimil
Sejkora. Podle V. Sejkory bral výkonný
výbor svazu při debatách
o rozpočtu v úvahu také reálnou
situaci panující ohledně dalších
možných zdrojů fi nancování.
„Právě zdroje limitují další rozvoj
a existenci šachového hnutí
vůbec,“ uvedl Vlastimil Sejkora
a slibuje, že na stránkách ŠSČR
budou v dohledné době zveřejněny
tři verze rozpočtu i s podrobnými
podkapitolami a také
delší komentář vzniklé situace.
Na delegátech konference pak
bude, aby rozhodli o dalším směřování
šachového hnutí v České
republice. „Šachisté mají oproti
jiným sportům jednu přednost.
Dokážou totiž přemýšlet profylakticky
a navíc i nějaký ten tah
dopředu. Jsem přesvědčen, že se
na konferenci na nějaké rozumné
podobě rozpočtu dohodneme.“
O vysvětlení jednotlivých variant
dalšího fi nancování svazu jsme
požádali jeho hospodáře Jindřicha
Papaye. „První varianta vychází
z úkolu konference – zachovat vyrovnaný
rozpočet. To znamená jedinou
věc. Je potřeba nalézt zdroje
na zacelení díry v rozpočtu, která
čítá přibližně 700 000 Kč. A na to
je opět jediná odpověď: že kraje
na svou činnost nedostanou žádný
příspěvek z vlastních zdrojů,“
uvažuje pro některé kraje možná
katastrofi cký scénář svazový hospodář.
„V současnosti platilo pravidlo,
že každý kraj dostane příspěvek
z vlastních zdrojů ve výši 90 %
vybraných členských příspěvků…
Tím by se pokryl schodek ve výši
800 tisíc Kč.“
Příjmy od ČSTV jsou v této variantě
kalkulovány ve výši 2,5 milionu Kč
a je také počítáno s dotací od Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy
v hodnotě 1,2 milionu Kč.
Zároveň by bylo nutno omezit výdaje
na minimum – tak, aby ovšem
byly zachovány některé soutěže,
práce s mládeží a reprezentace.
„Vzhledem k tomu, že členské příspěvky
jsou svazové, nepředpokládá
se v této variantě příspěvek pro
krajské šachové svazy a ani příspěvek
na tréninková střediska mládeže
v krajích,“ doplňuje popsaný
scénář Vlastimil Sejkora.
Druhá varianta kalkuluje s výdaji
v minimální nutné výši s doplněním
dotací na kraj v původně plánované
výši.
„Druhá varianta počítá s tímto
schodkem,“ přiznává ohledně této
podoby rozpočtu Jindřich Papay.
„Schodek pak bude ubírat z naspořených
fi nančních zdrojů okolo
25 % a svaz by pak přestal fi nančně
fungovat po čtyřech letech,“ říká
a přiznává, že pokud by se nepodařilo
získat peníze z vlastních
zdrojů, mohlo by dojít ještě na krizovější
scénář. „Pak by tato situace
nastala dříve, a to asi během
dvou let.“ Druhá varianta celkově
předpokládá příjem i pro krajské
šachové svazy v objemu zhruba
700 000 Kč. Podmínkou však je, že
členské příspěvky budou v průměru
okolo 200 Kč. J. Papay ovšem
odhaduje, že šachovému svazu zůstane
v tomto případě okolo sedmi
tisíc aktivních členů.
Ve výdajích je v tomto případě počítáno
se schválením příspěvků
pro krajské šachové svazy a také
s výdaji na střediska mládeže
ve výši 240 000 Kč. „I pro tento rozpočet
platí, že může dojít k přesunům
v rámci rozpočtu pro zajištění
reprezentace,“ dodává předseda
ŠSČR. „U obou variant je pak ještě
na zvážení, zda vůbec některé
soutěže nezrušit, aby se zachovala
kvalita těch zbývajících.“
Třetí varianta předpokládá podle
Vlastimila Sejkory zachování
všech soutěží, zabezpečení reprezentace,
práce s mládeží a dotace
na krajské šachové svazy a krajská
střediska mládeže minimálně
ve stávajícím rozsahu. „To by však
předpokládalo přijmout rozhodnutí
vybírat členské příspěvky
ve výši 300 Kč pro výdělečně činné,
200 Kč pro nevýdělečně činné
a 100 Kč pro mládež (nebo 150 Kč
mládež i nevýdělečně činí),“ uvádí
podmínku této varianty a dodává:
„Ve všech třech variantách pak platí,
že zvýšené příjmy od ČSTV mohou
rozpočet jen vylepšit.“
Vlastimil Sejkora se nejspíše kloní
k variantě číslo dvě. „Všechny varianty
byly připravovány velmi zodpovědně
a jsou možné,“ říká na závěr
našeho rozhovoru. „Osobně se
domnívám, že by mohla být průchodná
varianta číslo dvě, nejsem
však stoprocentně přesvědčen, že
je to ta správná. Právě s ohledem
na problémy s fi nancováním sportu
bude nutné v nejbližší době
uvažovat i o další variantě (tedy
číslo čtyři), která však zatím nebyla
k jednání vůbec předložena.
Bude totiž zřejmě vhodné, s ohledem
na nestabilitu zdrojů od státu
a ČSTV, se dopracovat k jistému
samofi nancování a tyto zdroje,
pokud budou, používat v podstatě
jen na další rozvoj. Samofi nancování
by si jistě vynutilo i organizační
změny ve svazu včetně posílení
kontrolních mechanismů.“
Všechny dosavadní návrhy na změnu
členských příspěvků prozatím
narážely na nesouhlas členské
základny, a tak jsme se na to, zda
má ve světle nových informací tentokrát
zvýšení šanci projít, zeptali
předsedů některých krajských šachových
svazů.
„Nemyslím, že se od té doby, kdy
byla situace zevrubně rozebírána,
něco podstatného změnilo,“ soudí
David Ciprys z Jihomoravského
šachového svazu. „Dramatičnost
úvodníku nedávného Šachového
týdeníku čtenáře poněkud zavádí.
Informace (ostatně každoroční)
o ‚nedoplacení zbytku dotací
do konce roku‘ vyvolává klamný
dojem, že o tyto peníze svaz defi
nitivně přišel. Kdo ví? Finanční
krize může se Sazkou jako s každým
velkým dlužníkem pořádně
zamávat, ale zpožďování plateb
se táhne už několik let a nahlédneme-
li do výsledků hospodaření
ŠSČR, vždy se podařilo plánované
příjmy, byť opožděně, plus minus
naplnit.“
V této souvislosti je ale třeba dodat,
že Sazka již oznámila, že loňský
doplatek vůbec uhrazen nebude;
výpadek letošního příspěvku
pak nepředstavuje jako v minulosti
30 % plánované částky, ale 40 %.
Sazka totiž za stavbu své Arény začíná
splácet nejen úroky, ale i jistinu,
a tak jí zbývá méně peněz pro
sportovní svazy.
David Ciprys pokládá ale za větší
problém výdaje, které trvale a poměrně
výrazně rostou. Při stagnaci
příjmů tak podle něj žijeme již několik
let na dluh, který stále narůstá.
„Prozatím si půjčujeme z minulých
úspor, ale je jasné, že to tak
nejde do nekonečna.“ A jak se staví
ke zvýšení příspěvků? „K věcnosti
diskuse by přispělo, kdyby výkonný
výbor ŠSČR zjistil výši paušálních
členských plateb u jiných
sportovních svazů, a vyvrátil tak
obavy, že radikálním zvýšením
příspěvků dojde nejen k utlumení
činnosti mimo hlavní centra, ale
i k poklesu platících členů a dalšímu
snížení dotací od ČSTV, které
jsou závislé právě na početnosti
členské základny.“
Poměrně optimistický je ohledně
vyřešení problému s příspěvky
předseda KŠS Vysočina Václav
Paulík: „Domnívám se, že některá
z variant rozpočtu se prosadí. Je
vidět, že se cesty i na snížení některých
dotací najdou a jsem přesvědčen,
že jsou.“ Naopak na nedostatečnou
informovanost členské
základny si před krátkou dobou
postěžoval středočeský krajský lodivod
Jaroslav Satranský: „Žádné
varianty s podrobným vysvětlením
prozatím nebyly klubům ani krajským
šachovým svazům ofi ciálně
představeny. Možnost úspěchu
zvýšení příspěvků je, dle mého
názoru, přímo úměrná rozsáhlosti
kampaně a logice zdůvodnění
(vč. podrobnosti a pravdivosti rozpočtů)
široké šachové veřejnosti.
Bohužel po obvyklých slibech se
opět zatím, alespoň navenek, nic
neděje. Myslím, že tady není na co
čekat. Kampaň na konferencích
KŠS nebude stačit. Kluby by měly
být s tímto záměrem podrobně seznámeny
již nyní!“
Mírný pesimistou je však v této
otázce David Ciprys: „Na schůzce
předsedů krajských svazů z Moravy
a Slezska, zastupujících 45 %
členské základny ŠSČR, s předsedou
ŠSČR letos v červnu v Kyjově
došlo ke gentlemanské dohodě, že
zástupci krajů jsou ochotni a schopni
prosadit na krajských konferencích
zvýšení příspěvků na cca
150, 100 a 50 Kč, a to už od roku
2009 – s tím, že zbytek fi nancí je
třeba zajistit úsporami, případně
zvýšením poplatků za služby. Pokud
nyní výkonný výbor Šachového
svazu ČR přichází s podstatně
vyššími návrhy, činí přesně stejnou
chybu jako vždy v minulosti. Místo
rychlé dohody se na celostátní
konferenci opět rýsují nekonečné,
nejdříve věcné, pak ale stále osobnější
slovní souboje s nulovým
výsledkem. Kompromisní zvýšení
příspěvků by pravděpodobně
hladce prošlo už na minulé konferenci,
kdyby proti návrhu nebyli
kromě skalních zastánců nízkých
příspěvků i ‚fundamentalisté‘ hájící
příspěvky v maximální výši.“
Jedním z řešení byl mohla být
i úprava přerozdělování vybraných
členských příspěvků z centra
na kraje. Současný model počítá
s tím, že z každé vybrané stokoruny
se plných 90 Kč posílá zpět
na činnost krajských svazů a 10 Kč
zůstává v Praze ke krytí dalších
potřeb nutných pro fungování
svazu. Jak se k možnému snížení
částky putující od členské základny
do Prahy a následně zpět staví
krajští předsedové?
„Osobně jsem již dříve zastával
názor, aby se celá věc ohledně
příspěvků zjednodušila. Bohužel
to nešlo,“ komentuje zmiňovanou
možnost Václav Paulík. „Jedná se
o to stanovit a nechat konferencí
schválit příspěvky pro všechny kategorie:
mládež, nevýděleční (zde
je otázkou, koho považovat za nevýdělečného,
zda studenty, důchodce
a nebo i nezaměstnané?)
a výdělečně činní. Oddíly peníze
a seznamy odešlou na ŠSČR bez
toho, že by se zpět zasílala dotace
na KŠS. Bude pak na KŠS, v jaké
výši ony samy dle rozpočtu a potřeb
schválí krajské příspěvky a ty
se budou zasílat na účet KŠS.“
Skeptický je k této možnosti ovšem
J. Satranský: „Nevím, jak v jiných
krajích, ale ve Středočeském je již
tak dost napjatý rozpočet a tato
varianta má ještě menší šanci
na úspěch než varianta první.“
A skeptičtí jsou k tomuto postupu
i na jižní Moravě: „Prakticky všechny
kraje si už nyní vybírají na svou
činnost krajské příspěvky. Pokud
by byl snížen podíl krajů na ‚celostátních‘
příspěvcích, musely
by kraje odpovídajícím způsobem
zvýšit příspěvky krajské, čili nula
od nuly pojde. Pro oddíly jako plátce
je snížení dotací krajům naprosto
stejnou variantou jako zvýšení
příspěvků – jen je nebudou odvádět
centru, ale kraji.“
Z reakcích oslovených vyplývá, že
i nadcházející konference ŠSČR
bude mít zřejmě poměrně dramatický
průběh. Jeho výsledek může
být ovšem pro budoucnost českého
a moravského šachu klíčový…
Žádné komentáře
 
Šachové dění na Valašsku